Jan Sobotka aforista a autor pohádek

Fandím podzimu Jaro, léto, podzim, zima. Co vás napadá? Uhodli jste, názvy ročních období dodržují abecední pořádek.  Přesto se však jeden z nich z řady vymyká. Ano, podzim je diskriminován. Nemá vlastní jméno, ale je definován svým vztahem k jinému období, k  zimě, které předchází. Je však před zimou, proč ne tedy předzim? Poučeni prof. Vladimírem Šmilauerem  víme, že předložka pod měla i význam časový, podobný významu předložky před (obdobně je tvořeno  slovo podvečer, tedy čas před večerem).  Podzim, jedno ze čtyř hlavních ročních období, je tedy nucen nést pojmenování, jež přísluší jen méně  významným údobím roku, jakými jsou předjaří či pozapomenuté podletí a poletí. V této pro něj nepochybně  tristní situaci se kdysi nenacházel sám.  Ve staré češtině byl pro jaro hojně rozšířen i název podletí. Druhé  roční období se však svého méně důstojného pojmenování, jež ho odkazovalo do role pouhé předehry léta,  postupně zbavilo a dnes se těší vlastnímu jménu. Podletí již není jaru konkurencí. Smířilo se s tím, že  označuje, alespoň pro zasvěcené, krátké období mezi jarem a létem, chcete-li přechod jara v léto, jež si  nemůže činit nárok na stanovení svého astronomického začátku a konce.  Podzim v současnosti může pouze litovat, že snaha českých obrozenců převzít pro něj slovenské  pojmenování jeseň vyzněla naprázdno. Využití tohoto půvabného slova v nepočetných verších jemných  lyriků, na jejichž svazečky poezie léta padá prach, je mu sotva útěchou, neboť doba žádá být v novinách,  nikoli v básních.  Nejsme-li ohrožováni, lze spokojeně žít i s méně šťastným jménem. Je v tom staromilectví, strachuji-li se,  že podzim je v nebezpečí? Chuť brambor pečených v popelu odnesl čas spolu s pasáčky, čas, se kterým  odešly i příjemné dny brigád nahrazujících vyučování, jehož řádu se po prázdninovém volnu jen obtížně  přivykalo. Pravda, chipsy chroupáme v každém ročním období, ale vůně kouře, žár ohně v obličeji a  chladná záda podzimních podvečerů neprožíváme. Draci ještě létají, kolik z nich však vyrobili tatínkové a  kolik jich bylo zakoupeno v supermarketech?  Obávám se, že čas vymezený podzimu, jeho čtvrtina roku, se zkracuje. Vyzývají-li nás reklamy Prodlužte si  léto!, na čí úkor se tak asi děje?   Vánoce jsou nepochybně zimními svátky, v obchodech se však hlásí již v prvních říjnových dnech, kdy se  podzim teprve rozkoukává. Neblíží se doba, která kromě bronzové, stříbrné a zlaté neděle přinese neděli  bavlněnou, papírovou, koženou, dřevěnou či já vím jakou, takže   o nepochybně podzimních Dušičkách budeme spěchat, abychom výhodně nakoupili o plechové neděli?  Nejlepší lék na podobné pesimistické myšlenky nenajdeme v lékárně, ale v přírodě. Ani ho hledat  nemusíme, stačí do ní vyrazit. Les utichá, po jarní bujarosti a letní čilosti se chystá na odpočinek, ale ještě  předtím jeho listí nabude barev své okouzlující palety, nabídne nám houby, které se opozdily, zato jsou  však zdravé, a potvrdí oblíbenou větu pravopisných cvičení na u – ů – ú Ocúny kvetou na podzim.  Jaro nám nabízí krásu detailu, květ, rozkvetlý strom a sad. Podzim nám dopřává průzračným vzduchem a  dalekými výhledy vnímat krásu krajiny jako celku. Nepanují právě slunečné a větrné dny, které máte rádi  pro jejich svěžest, ale mrholí, prší nebo se kraj halí v melancholii vyvolávající mlhu? Nevadí. Když prší,  říkám si, že je pouze hezky jiným způsobem. Zkuste to také a užijte si letošní podzim.